FINSKO
Oficiální název: Republic of Finland; Finsky: Suomi
Finsko je skandinávská země ležící ve Skandinávii na severu Evropy. Sousedí se Švédskem ze západní a s Ruskem ze strany východní a s Norskem na severu. Hlavní město Finska je Helsinki. Ve Finsku žije kolem 5,3 milionu lidí a většina obývá jih země. Finsko je osmá největší země v Evropě a má nejnižší počet obyvatel z celé Evropské unie. Finsko je demoratická parlamentární republika.
Finsko sehrálo svou roli v historii jako součást Švédska. Ke Spojeným národům se přidalo v roce 1955 a do Evropské unie v roce 1995. Patří také do Eurozóny a převzali Euro jako měnovou jednotku.
Důkazy o obydlení Finska nás posouvají o tisíce let do minulosti a to 8500 př. n.l. Během doby kamenné, když ustoupily ledy, přišli sem lidé z Ruska a Estonska a osídlili toto území. Lov zvěře a rybaření byl významnou součástí finského zemědělství především na severní a východní části země. Švédsko ustanovilo oficiální pravidla pro Finsko v 13. století. Švédština převládala mezi šlechtou, v administrativě a ve vzdělání. Finština byla hlavně jazykem rolníků, duchovenstva a místních soudů v převážně Finsky mluvících oblastech. Turcký biskup byl společensky přední postavou ve Finsku před touto reformací.
Během reformace se Finové postupně obrátili k Luteránství. V 16. století byla poprvé publikoána finsky psaná práce od Mikaela Agricola. První univerzita ve Finsku byla Turkská královská akademie, která byla vystavena roku 1640.
V letech 1808-1809 bylo dobyto Finsko Ruskem. Jelikož zde byly silné vazby na Švédsko, snažili se Rusové spřetrhat tyto vazby tím, že začali více propagovat finštinu a po té by finštinu hahradila ruština. 6. prosince 1917 vyhlásilo Finsko nezávislost, která byla Bolševickým Ruskem schválena.
O měsíc později v roce 1918, násilnické křídlo Sociálně demokratické strany začala puč, který vedl krátkou ale zato hořkou civilní válku. Civilní válka byla vedena mezi „Bílími“ a „Rudými“ . „Bílí“ byli podporováni císařským Německem a „Rudí“ byli podporováni bolševickým Ruskem. Nakonec „Bílí“ přemohli „Rudé“. Hluboké sociální a politické nepřátelství mezi „Rudými“ a „Bílími“ přetrvávalo.
Finsko se stalo prezidentskou republikou v roce 1919 v čele s prvním zvoleným prezidentem Kaarlo Juho Stahlberg. Finsko-Ruské hranice byly stvrzeny Tatarskou smlouvou v roce 1920.
Během druhé světové války bojovalo Finsko se Sověty dvakrát a to v Zimní Válce v letech 1939-1940, kdy Sověté napadli Finsko a po té v pokračující válce v letech 1941-1944.
Finové podepsali pakt o Finsko-sovětském přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Rusové měli vliv na finskou politiku a měli tak vcelku ve Finsku velkou moc.
V roce 1991 prodělalo Finsko politickou krizi zapříčiněnou rozpadem Sovětského svazu, ale nabrali nový dech a v roce 1995 vstoupili do EU.
POLITIKA
Finský parlament vznikl v roce 1906 a jeho největšími stranami jsou:
Strana národní koalice - pravicová
Finská strana středu - agrárníci
Finská strana sociálně demokratická
Levá aliance – komunisté
HELSINKI
Je hlavním a zárovneň největším městem Finska. Nachází se v jižní části Finska na pobřeří finského zálivu u Baltského moře. Žije zde 569,892 obyvatel. Sousedící města Vantaa, Espoo a Kaunianien tvoří společně s Helsinki hlavní region, který čítá nad 1 000 000 obyvatel.
Větší Finsko zahrnuje 24 obcí s populací nad 1,3 milionu. Větší finské společenství obsahuje města také města Hyvinkää, Järvenpää, Kerava, Kirkkonummi, Nurmijärvi, Sipoo, Tuusula a Vihti.
TURISTICKÉ ATRAKCE V HELSINKI
Kansallismuseo je národní muzeum, které vzniklo roku 1912, má vysokou věž a nyní je v rekonstrukci. Obsahuje Ugro-finskou sbírku s tradičními kostýmy a běžné věci, které byly v minulosti užívány. Různé výstavy také dokumentují vývoj Finska do moderního státu.
Ateneum Taidemuseo - nachází se na jižní straně Helsinek. Ateneum, jak se muzeu také zkráceně říká, má nejkrásnější kolekci umění, většina prací je z let mezi 1700 a 1960. Muzeum skrývá skvosty od domácích umělců, jako jsou například Edelfelt, Järnefelt, Halonen. Mezi zahraničními umělci je také Rembrandtovo dílo. Nachází se zde také díla od dalších umělců toho období z mnoha jiných zemí.
Suomen Ilmailumuseo je finské muzeum letectví umístěno na terminálu na letišti ve Vantaa, mapující historii letectví ve Finsku. Je to rozsáhlá sbírka finských návrhů a zahraničních letadel.
Oficiální jazyky: finština, švédština
Prezident: Tarja Halonen
Premiér: Matti Vanhanen
Vstup do EU: 1. 1. 1995
Náboženství: Lutheránské (88% obyvatelstva)
Měna: Euro
Národní zvíře: medvěd
Co ve Finsku rádi?
Všichni tři sourozenci Norsko, Švédsko a Finsko mají ve svých jídelních lístcích obsaženy ryby. Není divu, tyto tři země jsou rybářskými ráji. Dalšími společnými ingrediencemi je kopr a brambory. Vzhledem k letité propojenosti s Ruskem, je ve finské kuchyni špetkou znát ruský vliv. Finové si rádi srknou jejich věhlasné finské vodky a loknou vynikajícího pivka. Spoustu pokrmů doprovázejí finské borůvky a jahody. Nejoblíbenějšími rybami jsou finská bílá ryba, úhoři, pstruzi nebo štiky.
Kolik co stojí
Handicapem na přírodu překrásných severských zemí je tamější drahota. Uvádím některé příklady:
Káva | 60 - 80 Kč |
Pivo | 200 Kč |
Cigarety | 120 Kč |
Předkrm | 120 Kč |
Hlavní chod | 500 Kč (cca) |
Zajímavosti
Ve Finsku je 187 888 jezer a 179584 ostrovů
Finové nemají pouze jedno "Prosím", mají tato slovíčka dvě a každé se užívá jinak. Mají "prosím" které používají při tykání a "prosím" které používají, když někomu vykají.
Finským národním jídlem je pokrm Makkara a Hernekeito, což je hrachovka a párek.
Také Mumini od pocházejí ze Švédsk-Finského pera Tove Janssonové. Tato úžasná stvoření zhruba tak před 10 lety dobyla naše televizní obrazovky . Mumini jsou stvoření, která mi připomínají tak trochu kapybaru nebo hrocha. Mluví, chodí po dvou a mají nespočet přátel ve svém muminím údolí. Také o Mumíncích vyšlo několik knížek. Které jsou v češtině v našich obchodech dostupné.
Mumini - Neviditelné dítě Mumini - Kometa
Slavná finská značka je NOKIA
Kávu si ve Finsku můžete dát do 15 let, kouřit od 17, alkohol pod 22% od 18 let a nad 22% od 20 let.
Základní slovíčka:
ano | kyllä |
ne | ei |
děkuji | kiitos |
Ahoj | Hei. Moi. |
Dobré odpoledne! | Hyvää itltapäivää! |
Dobrý večer! | Hyvää iltaa! |
Dobrý den! | Hyvää päivää |
Na shledanou | Näkemiin |
Sbohem | Hyvästi |
Prosím (tykání) | Ole hyvä |
Prosím (vykání) | Olkaa hyvä |
DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA:
112 | Základní nouzové číslo - ambulance |
10022 | pohotovostní číslo policie |